Úvod

Během odpočinkového hraní na s5, v době velké nudy, jsme si ze srandy řekli, že zavítáme na s6. Tento server má dlouhodobě problémy s vedením a proto jsme usoudili, že by to nemusela být až taková obtíž. Náš prvoplánový all-star team se neskládal pouze z Valyrijců (Já, Patrikovo Máma, Toru, Bersy, Mindík), ale i kolegů z Haren Hallu (Atom/momamoCZE, Fumekan) a našich nových přátel ze serveru S5 (Qasad2, kofr). Chtěli jsme projednou zkusit i něco jiného, a proto jsme šli válčit za Černé bratrstvo. Jistě totiž víš, že taková černá armáda společně s 6 vyexpenými mágy, ve vedení nejlepších hráčů ve hře, dokáže ze sebevíc organizovaného serveru nadělat paseku. Navíc jsme k tomu měli i osobní cit kvůli našemu prvnímu Valyrijskému věku (tady here klik)

Začátek věku

O našem vpádu jsme server upozornili cca měsíc předem. Doufali jsme, že tento čin + jistá nenávist vůči některým z nás, jakožto k PH personám, by mohlo obráncům přijít vhod a mohli bychom si kvalitně zabojovat, avšak mýlit více jsme se nemohli. Již první den se nám totiž podařilo obsadit skoro všechny plánované místenky Černého bratrstva, a to i přestože obránci měli slíbenou pomoc ze serveru S4, která tato místa měla obsadit. Do našeho klanu hned přibyla velká pomoc v podobě Vexxe - zakladatele Haren Hallu a zkušeného válečníka. Náš klan tedy čítal 10 zkušených černých bratrů. Později jsme si ale všimli, že i přes dohody mezi zdejšími klany se k boji nikdo moc nemá. Jejich "lídr" Konici ani první den nelognul a nám bylo hned jasné, že místo kvalitní obrany to bude velká bída. Pár dní po startu věku jsme tedy na lokál umístili prohlášení, ve kterém silně omezujeme hru farmářům a naopak nabízíme výhody pro klany, které se do obrany zapojí. Nutno podotknout, že se jedná pouze o nabídku, nikoliv deklaraci (spoiler alert - žádný enemy klan tuto nabídku nevyužil). To eventuelně vyústilo v obrovskou mobilizaci a organizaci domovských klanů. Jejich součet před začátkem války činil okolo 60 členů rozdělený do dvou hlavních klanů - Jezdci Draka a SPOLEČENSTVÍ AK (Andělé krve + lidé z ostatních klanů ochotni válčit, jmenovitě Andělé Temnoty, Los Desperados nebo Orion).

Protože kodex nám byl silně u zadele, i my jsme si připravili menší support lidský klan, primárně složený z našich kamarádů napříč servery, ktetří nám pomáhali při logování za ČB. Zda se plnohodnotně zapojí do války jsme v tuto dobu ještě neměli jasné.

Doba předválečná

První dny/týdny se nesly v masivních přípravách z naší strany a v trochu horších přípravách ze strany nepřátel. Jezdcům Draka se 10. 8. 2024 povedlo splnit všechny KU a udělali si svého arciďábla. Na to, že jich bylo sotva 20, předvedli výbornou práci. Majitelem arciďábla se stal hráč Sakramentos, žijící v tom nejvzdálenějším levém horním rohu mapy. Proč se rozhodli učinit toto rozhodnutí, to je nám doposud záhadou. Jejich kolegové - AK - neměli po 16 dnech hotovou ani polovinu klanových úkolů. V čem však oba klany zaostaly bylo zamezení nám dále budovat. V ideálním případě nás měli vypálit hned po našem otevření portálů (kliknutí 6. levelu hradu). To se ale, jak jistě předpokládáš, zdaleka nestalo. Náš klan si v klidu stavěl, plnil úkoly od rádce a pozor - létal na obřiště - na denní bázi. Již šestý den věku mělo hned 6 z 10 bratrů 8. level hradu. Den sedmý měl náš klan hodnotu 1 000 000 bodů.

6. 8. - Nepřátelé se vydali plnit sběrný KU. Akci jsme jim překazili "all-in "náletem na jejich sběrné políčko, do kterého se poprvé zapojili i naši mágové a čarodějnice.

7-9. 8. - Dva členové klanu JD nečekaně otevřeli svůj portál. Údajně nevěděli, že 3. level umožní ostatním hráčům přístup na jejich zahradu, a dost možná ani nevěděli, že jsou ve válce. Bohužel to je chyba vedení, ne jejich. Jednoho jsme spálili a druhý přešel do klanu Andělé Temnoty, respektivě jeho neutrálního zbytku.

10. 8. - Dnes nastala první větší bitva. Naši nepřátelé byli již částečně vyzbrojení a spoustu z nich mělo připravené plné portály zbrojnošů. Jeden člen klanu AK vyslal hrdinu a pár zbrojnošů ulovit naše střelce, jež lovili úkolový vozýk. Tomu hrdinovi se tato akce stala osudnou. Enemy ale poslalo další portály zbrojnošů, hrdinů, a dokonce i mágů. Takto jsme asi dva dny na sebe nepřetržitě, na té jedné dolové mapě, útočili, až jsme usoudili, že to možná nemá smysl a nechali nepřítele si svou malou "výhru" užít.

11. 8. - Dožínky jsou tu! Akce, při které v případě, že budete v danou hodinu stát na oltáři s POUZE JEDINOU SELKOU, můžete získat odměnu. Tento věk se LP rozhodl odměňovat dárky a dračími vejcemi. Obránci moc dobře věděli, že něco podnikneme, a taky že podnikli. Hráče JD a Orionu jsme díky dobrým vztahům nechali být, avšak pár odvážlivců z AK, jež svou selku na oltář vyslali, o odměny přišlo.

13. 8. - Jako každý den jsme letěli na obřiště. Jeden ze zakladatelů AK nás vypalantiroval a poslal na nás armádu zbrojnošů s ohnivými holemi. Takhle jsme to přece nechat nemohli, a proto jsme doposlali další portály. Na obřišti jsme tedy s nepřáteli svedli druhou větší bitvu. Ta dopadla v náš stoprocentní prospěch. Nepřátelům jsme zabili okolo 80 zbrojnošů (některé i s 9. hodností), sebrali jim jejich těžce nanosené artefakty a to vše při naší ztrátě pouze cca 17 jednotek. Většinu toho mají na svědomí spíše kyklopové na mapě než nepřátelské jednotky.

Touto dobou mají obránci poměrně dobře připravené hrady na válku. Spoustu z nich má plný portál zbrojnošů, jakžtakž rozjetou ekonomiku a ne uplně špatně bráněnou pravou stranu. Stejně tak tu jsou hráči, kteří se nebyli schopni ubránit a jejich hrady demolují skřeti a na portále skoro nic nemají. Jejich ekonomika by se po jednom našem náletu vzpamatovávala až do konce věku, ba jestli vůbec. K našemu překvapení si jich spoustu dokázalo vylíhnout první dráčky z vajec, které získali na dožínkách. Jejich armáda tedy činila cca 40 battle-ready členů, okolo 15 mágů, dobře osetovaných mlátiček a jednoho arciďábla.

Den D

14. 8. (19:00 - 0:00) - Nepřátelé se slučují do jednoho klanu (AK), otevírají portály a ihned podnikají dva "all-in" nálety na mě a Bersyho. My jim to okamžitě vracíme. Protiútok vedeme primárně na jejich pravé strany, zejména na jedince se slabou obranou a dračímí lihněmi s doposud nevylíhnutými dráčky uvnitř. Také nám zde pomáhá náš support lidský klan, který rovněž podniká útoky na pravé strany nepřátel. Onen arciďábel letí právě na můj hrad, proto jsme ho kompletně ucpali ještě před dopadem první enemy jednotky. Ve 23:55 palantirujeme protihráče Sakramentos, majitele arciďábla. Ve 23:58 posíláme veškeré naše mágy, ohnivé hole a střelce na Sakramentův hrad.

15.8. (2:00 - 5:59) - Naše jednotky dopadají k Sakramentovi. Kompletně ucpáváme levou stranu spotřebáky tak, že veškerá palebná síla dopadá doprava - přesně tam, kde arciďábla chceme mít.

15.8. (6:28) - Arciďábel je mrtev. Jednotky stahujeme do defensivní formace do středu mapy. Enemy na nás touto dobou už poslali všechny své síly s dopady kolem 9 hodiny.

15.8. (12:18) - Je dobojováno. Z boje o arciďábla a Sakramentův hrad jsme vyšli pouze s jednou přeživší jednotkou, konkrétně čarodějem Valyrijského generála Patrikovo Máma. Jako lůzři jsme se však rozhodně necítili. Povedlo se nám zabít arciďábla do méně jak 12h od otevření enemy portálů. To je paráda, rekord! Video z vraždy můžete zhlédnout níže. Také jsme nepříteli povraždili několik hrdinů včetně obřího (2x2) Pavla Drakobijce. Celá bitva připomínala bitvu o Geonosis ze Star Wars II, ve které jsme byli jako Jediové, obklíčení armádou droidů, až na vyjímku, že nám na pomoc žádná armáda klonů nepřiletěla. Smolík, anyways... Zbytek dne jsme strávili tou nejvhodnější strategií, která se nám nabízela. Létali jsme zabíjet naším nepřátelům skřeťáky, potažmo přímo ničit špatně opevněné hrady. Tuším, že jsme během odpoledne (ano, pořád ten stejný den, kdy jsme ráno zavraždili arciďábla) podnikli útok asi na 20 různých zakladatelů, velitelů, veteránů ale i členů. Jen málo z nich se ubránilo, většina utrpěla fatální ztráty v podobně drahých produkčních budov nebo unikátů. Ke konci dne podnikli nepřátelé něco na způsob "all-in" náletu na Patrikovu mámu, ale za 2h práce se jim nepovedlo zbořit ani jednu budovu. Velká tragédie.

Válka začala!

Dne 16.8. oficiálně začíná plnohodnotná válka. Těsně před událostmi dne D se do našich řad přidává 11. posila naší Black-Ops (ČB) jednotky - zebrak. Velmi zkušený a dlouholetý veterán, hrající primárně na s7 v klanu Haren Hall. Zebrak se doposud stavěl mimo náš klan, a proto si myslíme, že i unikl radarům našeho soupeře. Musel to pro ně být šok, když viděli posílit už tak silné bratsrtvo o dalšího plně vystaveného a opevněného hráče.

Nyní byly útoky směřovány přimárně už na hradovou infrastrukturu. Náš cíl spočíval v uskutečnění co nejvíce útoků i za cenu našich jednotek, které při nich zemřou. Průměrná bilance byla cca 15 útoků najednou. Dopoledne, odpoledne, i večer. Tuto bilanci se nám povedlo udržet až do samotného konce války, ale nepředbíhejme.

Strategie na rozhození nepřítele nám zafungovala dobře. Již brzy se totiž ukázalo, že soupeři nejsou schopni stíhat tahání u tolika hradů zároveň. Identifikovali jsme jejich slabá místa v obranách - např. mezi 6-11h ráno to měli poměrně dobře pokryté, ale mezi 11-13 jsme měli takřka volno, během kterého jsme s maximálním potenciálem ničili hrady o sto šest. Nepřátelé ale dělali ty chyby, že místo využití všech jejich prostředků pro útočení na nás, se radši soustředili na obranu vlastních hradů. Tento postup je možná dobrý způsob jak soupeře dočasně oslabit, avšak není z dlouhodobého hlediska nijak udržitelný. Jejich hrady jim padaly den ode dne a jejich celková bojová síla se snižovala, kdežto naše zůstala s výkyvy téměř nedotknutelná. Navíc díky vymláceným obranám na pravé straně jejich hradu (ze dne D) na ně byl vystavován neustálý tlak skřetího národa.

16.8. Pozdě večer byl poskytnut plnohodnotný útok na již zmiňovaného generála Patrikovo Máma. Tento boj se avšak dá shrnout jako "vzbudil jsem se s více surovinami, než s kolika jsem šel spát" incident. Tlak na Patrikovo Mámu pokračoval ještě do následujícího dne, ale velmi bezvýznamně.

17.8. jsme zosnovali útok na jejich zakladatele Pavla (Pavel097). Zde jsme trochu narazili, protože nám přišlo, že Pavel bude jediný (nebo alespoň jeden z mála), kterého budou bránit všemi prostředky. Hrad se nám povedlo leda tak poničit, ale otevřelo nám to jednoduchou strategickou myšlenku do budoucna, díky které jsme věděli na koho se cca máme zaměřit a koho naopak nechat až na konec.

18.8. aneb 3 dny od začátku války restartoval první hráč. Domnívám se, že šlo buď o Sakramenta nebo o veterána Himiho. Tento den jsme také nechali naše zkušené analytiky project statistiky klanů a nestačili jsme se divit. Oba klany měly na začátku války srovnatelně cca 2,4 milionu kvality, avšak nyní - 2 mil pro nás a 1,4 miliony pro nepřítele. To bylo velké znamení, že válka se jednoznačně vychiluje pouze naším směrem.

19.8. se konal první z milníků, které rád nazývám jako "Destruktivní triáda". Jednalo se totiž o bitvu u hradu hráče hyppo 1. Tento jedinec je napříč komunitou velmi známý svou oblibou válčení. Jeho sejmutí jsme považovali za velký úlovek. Měl dobře opevněný hrad, kolem kterého se zmítalo spoustu unikátů. Do útoku jsme tedy vyslali všechny naše mágy i beranidla. Tahání se ujal kolega Atom a musím uznat, lepší akci jste dlouho neviděli. Troufám si říct, že nepřítel, ať už hyppo či kdokoliv jiný u něj tahal, neměl jedinou šanci nás jakkoliv zpomalit. Během prvních 50 minut byl hyppův hrad z většiny zničený. Do protiútoku se náhle přidaly i nepřátelské síly. Většina z nich padla v přímém boji a kdo měl tu šanci - jako například mág jejich krále Konici - okamžitě utíkal. Pamatuješ, jak jsem před pár větami mluvil o triádě milníků? No, tak zde nastal rovnou i druhý! Jak totiž koniciho mág prchal, zakopnul a pod tornády seslanými z holí našich 4 čarodějů krutě zemřel. Při tomto kiksu se mu povedlo ztratit i jeho nekro korunu, a tím pádem bylo rozhodnuto. Koruna králi serveru byla sejmuta!

20.8. jsme spálili Pana Lukáše a nakreslili mu na hradě nápis NOOB. Jednalo se poslední, třetí milník, než se válka začala blížit ke svému konci.

Kapitulace

Po dokonání triády milníků jsme pocítili, že morálka u soupeře značně klesla. Brzy nad ránem, dne 22.8., jsme podepsali mírovou dohodu s klanem Jezdci Draka. K němu se přidal rovněž klan Orion. Počet našich enemy v tuto chvíli klesl na méně jak 20. Většina z nich restartovala a nyní se pohybovala cca na 4-5 levelu hradu. Odvážní jedinci s modrým portálem byli do jednoho na poslední domeček vypáleni. Toto tím pádem považujeme za oficiální ukončení ani ne týden trvající války.

Klan AK se dodnes odmítá vzdát a tvrdí, že proti nám bude partyzánčit ze žlutých. Primárně prý míří na naše vesnice. Dodnes jsem myslel, že za ČB stavět vesnice nelze, ale víte jak se to říká - člověk se učí celý život.

Poděkování

Mé díky si nesou hlavně naši soupeři, primárně již zmíněné klany Jezdci Draka a Orion. Jejich samotná ochota válčit zdaleka předčila jakoukoliv snahu, kterou předvedli jejich kolegové (AK). Neříkám, že na to byli kompletně sami, ale alespoň pro mě to jsou ti praví vítězové na straně poražených. Klan Jezdci Draka převážně táhl Pavel097, hyppo 1 a Pan Lukas. Za klan Orion se zase nejvíce prosadili JanazHvězdy, Hellgast a Michri (možná je to jinak, avšak toto je můj pohled). Díky, že jste byli obstojní soupeři, kteří se nebáli svůj server bránit.

Díky ale i svým spoluhráčům, kteří do jednoho předvedli excelentní výkon a ukázali, že v naší jednotě a souhře byla ta pravá síla. Ať už to byl Toru, který v ráno popravil arciďábla, byť mu díky tomu utekly slevy v kaufu, nebo Patrik, který s Toruem popravu naplánoval, a co teprve Bersy, Atom, Qasad a Fummy, kteří dennodenně čistili obřiště a tahali z něj cenné arty, kvůli kterým jsme válku vyhráli. Zkrátka nikdo nebyl slabý článek a i když se naše role v týmu lišily, každý si nese svou zásluhu za výhru ve válce, u které jsme na začátku nebyli ani zdaleka jistí, že dopadne přesně tak, jak bychom chtěli.

Jako poslední bych chtěl poděkovat našim kamarádům ze support lidského klanu. Předvedli jste neskutečnou trpělivost jak při pomáhání logování ČB, tak při bojích s našimi enemy. Nevzdali jste se ani když vám kompletně vypálili hrad. Nechávali jste nám každou jednotku, na kterou jsme dostali úkol. Vítězství patří i vám.

Prolog

Proč jsme na s6 vlastně šli? Hra nás baví v obou svých podobách. Na s3 farmaříme a pokud zde nemáme soupeře, s kterým bychom si užili také i trochu toho boje, hledáme ho na jiných serverech. Před rokem jsme to zkoušeli na s4, následně jsme si dali pár věků na s5 a teď vyšla řada na s6 (… s7 next?). Současně jsme vypozorovali, že na s6 bublá nespokojenost, zárodky konfliktu. A nakonec je třeba říct, že s6 byl jediný server v té době, který za poslední 2 roky nezažil válku. Nebylo nad čím váhat.

Kapitola 1 - Příprava

Rozhodnutí jít na s6 padlo víc jak měsíc před startem nového věku. A tak jsme měli dostatek času, jenž jsme dokonale využili, jednak k tomu, abychom si opatřili dohromady okolo 15 vstupenek ČB (rezerva), tak i k tomu, abychom domluvili pomoc hráčů, kteří nás měli podpořit hraním za lidi. Měsíc je dlouhá doba a tak jsme naše záměry vytroubili do světa a šli si povídat s hráči s6 na jejich lokál. Místy to byly docela zajímavé hroty, ale aspoň získali ten luxus měsíc času na přípravu i oni. Nutno dodat, že se jim fatálně nepovedla, neboť vše stálo na jednom arogantním a neschopném hráči, jenž si svým vystupováním získal na s6 v předchozích věcích spíše více nepřátel než spojenců, na což drasticky doplatil při formování legie obránců. V rámci naší přípravy je také dobré zmínit, že pár týdnů před startem s6 Pletron přidal do hry baňky energie a zdraví a také unikátní upíří kápě (kterou jsme mu vymysleli, radili s parametry a testovali). Drtivá většina našeho družstva si pořídila jak upíří kápi tak i baňku (někteří z nás rovnou dvě). Zmiňuji tento detail i proto, že v průběhu války, tak jak to bývá běžné, strana dostávající na prdel svádí svůj nezdar na cokoliv jiného než na vlastní neschopnost - a zde to mj. bylo právě na kápě a baňky.

Kapitola 2 - Den první

Hezky ráno v před 6 jsme se tu sešli v hojném počtu. Každý z nás očekával, že jako první lognou naši „hekři“ Patrikova máma a PomaluSnejksi. Realita nakonec byla jiná. Jako první lognuli main chars - Toru a Atom - a spolu s nimi Vexx, hráč, o jehož zapojení jsme nebyli 100% přesvědčeni prakticky ani několik hodin po startu serveru, neboť nefiguroval v původní sestavě, ovšem velmi stál o to se zapojit do bojů.
Postupně na server dále nalogovali Patrik, Bersy, Qasad, Snejks. Chudák Mindík si na svůj čas musel počkat až do večera, proseděl u toho opravdu celý den. Na kofra vyšla řada až další den. A Fuma na server proklouzl snad až po 3-4 dnech od startu. Věděli jsme o tom, že zájem lognout ČB má i druhá strana, zejméně se to očekávalo od posil z s4, což se nakonec potvrdilo. Ovšem naší bezchybnou organizací a poctivým odpočítáváním hráčů na serveru jsme jim nedali nejmenší šanci - dalo by se říct, že jsme tak soupeři uštědřili první porážku. Dá se říct i celkem citelnou, neboť se tomuto tématu věnovali ještě dlouho po startu, obviňovali nás z používání scriptů a pochopitelně dotyční hráči na jejich straně nakonec lognuli lidi se zpožděním. 

Kapitola 3 - Výstavba hradu a budování odporu

Plnili jsme 2-3 úkoly denně. Díky promyšlené strategii, jsme dokonce zvládali zabíjet skutečně všechny jednotky top 60 hráčů, co byly venku, takže úspěšnost plnění úkolů byla maximální a navíc nám s nimi pomáhal náš support. Někteří z nás také hráli podzemka, i dvě denně. Brzy jsme také splnili klanové úkoly po trpasličí město, z kterého jsme si navozili suroviny, které jsme tou dobou už použili hlavně na výstavbu skřetích hradů - skřetích stavitelů jsme měli hned 2 z kola štěstí. Podvot? Asi jo.
Po šesti dnech věku 6 z 10 bratrů mělo postavený 8. lvl hradu. Soupeř absolutně prováhal jakoukoliv příležitost udeřit, dokud jsme ještě nebyli plně opevnění a zastavění. Jezdci draka aspoň rychle najeli klanové úkoly, ovšem Andělé krve nebyli schopni ani včas založit klanové velitelství, natož nahnat své hráče do klanu v přijatelné krátkém čase. A když k tomu připočteme, že jim dali košem s obranou serveru všechny klany kromě Jezdců draka, nezbývalo nám, abychom si skutečně vůbec měli proti komu zabojovat, vydat prohlášení na lokál. V něm jsme nabídli bojujícím klanům nadstandartní podmínky - mír na oltáři, vracení pacek a kápí, jednoho ZD k lovu. Neutrální klany jsme naopak zařízli, když jsme řekli, že „pokud chtějí mít jistotu, že na ně nezaútočíme, nesmíme je spatřit u ZD ani na oltáři“. Kontroverzní prohlášení? Jistě ano. Ale účel splnilo. Klany Orion, Los Desperados a Andělé krve velmi rychle pochopily a posilnily řady Andělů krve - ať už jen vysláním části hráčů nebo připojením celého klanu. Z 20 hráčů klan Andělé krve nabobtnal na číslo 40. Jezdců draka bylo necelých 20. To už jsme považovali za docela konkurenceschopné počty. Pro úplnost, nás bylo za ČB 11 (cca po týdnu se připojil ještě Zebrak) a z podpůrného klanu nám pomáhalo aktivně dalších asi 5 lidí. Karty rozdány, jde se bojovat!

Kapitola 4 - 1. bitva na Sběrné mapě Andělů krve

První výraznější projev existence hráčů Andělů krve byl absolutně tragický. Poslali na sběrnou mapu vyskládat kopí. Ovšem nějaký jejich genius nastavil dopady na cca 20. hodinu večer. Takovou pobídku jsme nemohli odmítnout, přirozeně jsme poslali na mapu celou naši armádu a nemilosrdným způsobem jsme soupeře vyloženě znásilnili v přímém přenosu. Bitva, ačkoliv měli na mapě i nemálo hrdinů a čarodějů, trvala 20 minut. GG.

Kapitola 5 - Obřiště

Dobře jsme věděli, že poklady obřiště jsou must have výhoda, a tak jsme velmi brzy, i na úkor ekonomiky naverbovali střelce a začali létat grindit výbavu pro naše čarodějnice, výbavu pro hrdiny v support klanu, především pak ohnivé hole a samozřejmě nespočet nepotřebných cetek. Postupně jsme na obřiště létali v ohromujících počtech, třeba i se 80 jednotkami. V takové situaci už bylo pro jednoho hráče nereálné vše oklikat sám a tak jsme hráli obřiště kolikrát i ve dvojicích - něco s čím jsem se nikdy v PH dřív nesetkal. Také jsme dokonale vypozorovali kdy a v jakých počtech přicházejí výplody obrů, díky čemuž jsme maximálně zefektivnili výpravy za artefakty.

Kapitola 6 - Dožínky

Asi nějaké 2 týdny od startu věku se konaly Dožínky. Čili akce „pošli na oltář selku s vydlemi a dostaneš dárky“. Tentokrát to ovšem Pletron okořenil tím, že přidal další odměnu, vejce. Ta se nakonec ukázala je velký zdroj zábavy zejména pro Patrika, jenž si náramně užíval první den po otevření hradů likvidaci líhní ať už pouze s vejcem nebo už s vylíhlým dráčkem. Zlikvidoval jich za prvních 24 hodin snad 6 nebo 7. Zpět k dožínkám ale - přemýšleli jsme hodně jak je pojmout. Zda všechny vyvraždit nebo se chovat ohleduplně (jakobychom už tak nebyli ohleduplní až až). Nakonec jsme žádný masakr neprovedli. Poslali jsme tři portály střelců, kteří měli za úkol vystřílet pouze vyvolené hráče Andělů krve - pokud se tam objeví - a ostatní jejich hráče, jakož všechny neutrály i hráče Jezdců draka jsme nechali na pokoji. Dokonce jsme jim přivezli přes 20 vydlí a hrábí z obřiště, takoví jsme dobráci.

Kapitola 7 - bitva na Obřišti

Tou dobou už klan Jezdci draka zdárně dokončil vojevůdce (asi za 14 dní) a připojil se ke klanu Andělé krve. Díky tomuto kroku tento klan také procitnul k životu a začal aspoň zdánlivě fungovat, což se projevilo tím, že uspořádali akci obřiště. Palantirem zjistili, kdy tam budeme a poslali tam přes 100 zbrojnošů. Z naší stranu byl jako jediný geniálně všímavý Toru, jenž vypozoroval snahu soupeře, okamžitě použil palantir a zjistil, co se chystá. Záhy jsme na obřiště naposílali celé naše vojsko. Hlavní tahač této akce byl Fummy. V jednu chvíli bylo na obřišti přes 100 jednotek enemy a přes 100 našich. Nezbývalo než, aby se zapojili i ostatní a dohromady jsme tahali v obsazení Fummy - LD, Toru - PH, Patrik - tak nějak všude… a jsem si jistý, že ještě někdo do toho makal. Následovala decimace. Jatka. Měli jsme z toho obrovskou srandu, jelikož kyklop, co tam po nás házel kamením, nám zabil více jednotek než enemy. Celkový počet padlých na naší straně 13. U soupeře - všichni. Těžko říct, co tímto soupeř sledoval. Pravděpodobně se jednalo o taktický manévr, kterak se zbavit většiny vojska těsně před otevřením hradů - ano čteš správně, den nebo dva na to soupeř otvírá.

Kapitola 8 - Den D - k branám Sběrného dvoru míří první zákazníci

Soupeř otevřel 17. 8., tedy asi 23. den věku. A pojal to vskutku způsobem „YOLO - you only live once“. Otvíračka z jejich strany byla chaotická, nekoordinovaná, otvírali lidé bez opevnění, lidi s vejci i dráčky v líhni, jiní hráči (hezky opevnění) pro změnu zase dlouho vyčkávali s kliknutím modrého portálu, no bída. Vrcholem pak bylo poslání jejich armády včetně arciďábla na Snejkse s DOPADEM V 22:15!! 

Kapitola 9 - Arcík

První co by asi člověk udělal ve chvíli, kdy k našemu hradu letí arciďábel s celým vojskem je, že by poslal k Snejksovi všechny naše jednotky, aby ho obránil. Ovšem soupeř při výběru toho, kterému hráči dá arciďábla, naplno využil svůj intelekt a tak arcíka dali hráči Sakramentos, jenž v průběhu věku restaroval a tak se nacházel v nejzazším místě celé světové mapy. Pochopitelně tak k Snejksovi letěl víc jak 3 hodiny - taktický detail (naše výhoda), s kterou jsme počítali od první minuty, co jsme si přečetli, kdo arcíka dostal. A tak jsme nemuseli svádět s arciďáblem bitvu na mapě, kterou vybral soupeř. Mohli jsme si určit místo i čas bitvy my. Zde totiž na řadu přicházejí zkušenosti dědy Torua, jelikož jsem před mnoha dávnými věky zorganizoval zabití arciďábla obdobným způsobem, jako jsem se to chystal provést nyní.

Háček spočívá totiž v tom, že pokud se ti arciďábel vrací zpět na hrad v noční pauze, máš jedinečnou možnost naposílat na hrad majitele celé své vojsko, ucpat portál, nechat spadnout arciďábla na zahradu a tam ho jakýmkoliv způsobem zabít. Klíčové je však provést odesílání na enemy hrad v ideálně poslední minutě před pauzou, aby enemy nedošlo co chystáš. Jelikož jsme od některých z nás museli poslat rovnou dva portály, tak jsme s posíláním začali už někdy v 23:56. Takže enemy mělo celé 3 minuty času na reakci. Pro srovnání při stejné instanci v minulosti, ze které vycházely Toruovy zkušenosti, se odeslalo 40! portálů během jediné minuty v 23:59 a soupeř i přesto buďto rychle reagoval nebo předvídal a stihl naposílat celkem početnou obranu. To se zde nečekaně nestalo. Jako bonus jsme Snejksovi ucpali hrad pomocí asi 10 vyvolání prasátek, takže mu soupeř nezničil ani studnu. A rovněž jsme si nějakých 15 minut před pauzou palantirem ověřili, že se arciďábel skutečně vrací na hrad v 6:15 (kdyby ne, akce by musela být odložena). 

Strategicky jsem před osudnou bitvou naspal asi jen 3 hodiny. Musím uznat, že jak jsem dlouho nehrál na rychlém serveru, tak jsem podcenil fakt, že za těch 15 minut se stíhá zbořit taková truhlárna, díky čemuž by arciďábel nespadl na zahradu, ale do hradu a jeho zabití by bylo komplikovanější. Naštěstí jsme na zbrojnoších měli vyvolání čuníků, což naopak neočekával soupěř a tak jsem se nimi ucpal díry, které vznikly vybouráním budov. Arciďábel dopadl daleko na pravé straně hradu pod skřetím doupětem. Vzorně připravení s desítkami ohnivých holí a lektvarů energie na jednotkách nebylo zabití arciďábla nikdy snazší. V 6:28, 13 minut po jeho návrat byl arcík mrtev. 

Byla tohle nejrychlejší poprava arcíka od otevření? Je to dost možné. Asi ano, když soupeř nechápe až tak, že tvrdí, že arcíka místo nás zabil sám Pletron.

Kapitola 10 - Bitva za padlého arciďábla

Enemy poslalo celé své vojsko na mapu bojiště. Díky tomu, že mapa majitele byla úplně v prdeli, jak jsem psal výše, tak dopady měli až v 9:00, takže mi štědře darovali celé 2,5 hodiny času na to, abychom mohl spálit celý hrad Sakramentose do základů. Sice jsem stihl vystavět hradby a utvořit defenzivní formaci, ovšem vypalování stálo čaroděje většinu energie, takže hned od příletu enemy jsme byli v lehké nevýhodě. Snad nikdy dřív jsem nezažil bitvu, že bych s vojáky stál uprostřed mapy a enemy se na mě Řítilo z všech stran, zleva i zprava, a že jich bylo. Dobrou hodinu jsem je držel v šachu, pomáhal si zejména čarodějnicemi. Čarodějové a ohnivé hole usmrtily značné množství jednotek soupeře. Když se ale na dostřel našich mágů dostala většina čardů soupeře, postupně nás začali likvidovat. Zpětně musím uznat, že byla chyba posílat druhou vlnu s čaroději až na 4:00. Padly nám 3 čarodějnice, všichni spotřebáci a z hrdinů přežil jediný, čaroděj Patrikovy mámy. Cena za smrt arciďábla tak byla vysoká, ale ochotně jsme ji zaplatili a záhy obnovili stavy vojska.

Kapitola 11 - Vypalování

Šli jsme na to bezpečnou taktikou. Nespěchali jsme nutně na samotné vypalování hradů, dobře jsme věděli, že jako první bude lepší zlikvidovat všechny skřeťáky soupeře a že skřeti nám pak s vypalováním znamenitě pomohou. Dále jsme to zpravidla hráli tak, že první ranní vlna útoku byla složená vyloženě ze spotřebáků. Soupeř, neznalý toho, že ve válce se hraje na počet vypálených nikoliv ubráněných hradů, na naši první vlnu vždy reagoval, rozposílal většinu svých jednotky na obrany, čímž otevřel cestu k tomu, abychom mohli poslat velké vypalovací útoky s čaroději, u kterých jsem se nemuseli bát, že narazíme. Tuto strategii jsme zdárně používali dokonce několik dní, byli jsme svědky např. dokonce i toho, jak na jednoho našeho hrdinu enemy poslalo 7 svých hrdinů a dva portály zbrojnošů. To se pak vypalovalo jedna báseň. Pár pokusů nepřítele zaútočit na naše hrady ale přece jen přišlo. Za cíl si vybrali Patrikovu mámu, avšak více komické provedení jsme vidět nemohli. Dopady klasicky okolo 22:15 jako v případě arcíka. Absolutně nenačasované dopady - portály zbrojnošů a čarodějů byly mezi sebou namixovány asi podle generátoru náhodných čísel, takže místo toho, aby jim čarda dopadl hned vedle Patrikových budov a vytornádoval díru pro další jednotky, tak jsme byli svědky dopadů čardů skoro někam až k portálu. A když už se na to pak Patrik jednu noc úplně vybodnul, došel následující den k překvapivému zjištění, že ačkoliv byl večer i ráno pod útokem, tak se se vzbudil s více surkami v hradu a bez zbořeného hradu. Tyto neúspěchy nepřítele u našich hradů pochopitelně vedly k pokusu o změnu jejich strategie. Začali tak vypalovat hrady našeho supportu. Pochopitelně nic lepšího nás nemohlo potkat, neboť zatímco měli u hradů supportu své hrdiny, opět měli plně odkryté vlastní hrady a my tak nerušeně vypalovali dál a dál bez jakéhokoliv odporu. Změna nastala až když většina plebs byla vypálena a my začali pokukovat po zvučnějších jménech.

Kapitola 12 - bitva u Pavla

První plnohodnotná obrana, do které se zapojila většina hrdinů klanu AK přišla jak jinak než ve chvíli, kdy letěl útok na jednoho ze zakladatelů, Pavla. Bylo znát, že už prokoukli naši strategii s vylákáváním jejich hrdinů ven. Tento den i přes veškerou snahu se nedařilo dostat jejich hrdiny a mágy pryč z jejich portálů. Dobře jsme věděli, že na nás chystají past. A proto jsme čekali s odesláním „čardovského“ útoku do poslední chvíle. Dopady byly okolo 21:30 a zdálo se, že do pauzy vypálíme hrad Pavlovi a bezpečně přežijeme. To by ale nebyl Toru, aby situaci nezkontroloval palantirem. Ihned jsme si potvrdili, že „past sklapla“ a letí na nás celé armáda. Jednotek tam měli opravdu děsně moc. My tam měli jen mága od Qasada, Torua, Atoma. Dále Vexxvou elfku a jeho čarodku a pár spotřbeáků. Očekávali jsme rychlou smrt, avšak - doteď nevím jak - se nám nakonec podařilo zabít nepříteli více hrdinů než on nám. My jemu mága a mlátičku. Oni nám žádného. Byl to ovšem tahačsky velmi zajímavý duel, ve kterém rozhodovaly maličkosti i nějaké štěstí. 

Kapitola 13 - bitva u hyppa - koruna králi Konicimu sejmuta

Po Pavlovi asi druhá nejvýraznější postava na straně soupeře. Podařilo se mu udělat dva zelené dráčky i několik unikátů, který když oblékl do artů, tak s nimi létal po obranách hradů a kde se objevil, tam nám nadělal velké problémy. Vždy se vrátil domů bez újmy. A tak si ho vzal na starost main character Atom a naposílal na něj plný útok. A zde musím vzdát obrosvký hold Aťkovi, protože sledovat jeho tahačské dovednosti v této bitvě byla slast pro oči. Soupeř to pochopitelně bránil a naposílal si na obranu mnoho hrdinů i čarodějů. Ovšem Atom postupně a s velkou rozvahou zničil hyppův hrad, zabil mu oba dráčky i unikáty a následně si smlsnul i na enemy hrdinech, z nichž se na bojišti objevili právě třeba také Pavel se svým obřím hrdinou. Dokonce tam přistál i černý dráček od kjhj, další cenný úlovek. Velmi pobavující zde byl dopad koniciho. Namísto toho, aby se pokusil zabít alespoň jednoho našeho mága, tak ihned po dopadu si vytornádoval nějakou budovu, která mu stála v cestě, přes další skočil teleportem a ještě s jedním mágem se dal na úprk. Pochopitelně z toho vzniklo množství memů. Oba utekli na pravou stranu, kde netrpělivě čekali asi 2 hodiny, než v klídku dovypálíme zbytek hrad a načerpáme energii. Když nadešel správný čas, sešli jsme se za myší hned tři z nás. Toru si vzal svého mága a Mindíka. Snejks si vzal také svého mága a Vexx bral mága Patrika. Řekli jsme si čas, ve který všichni najednou potáhneme a tak jsme také provedli a během mžiku popravili oba uteklé mágy. Další ukázka precizního provedení, které nedalo jedinou šanci soupeři na léčení kreditama. Z koniciho - krále serveru - vypadla příhodně koruna nadvlády a z druhého mága boty z baziliška. Shodli jsme se, že tento akt byl prvním hřebíčkem do rakve.

Kapitola 14 - koniciho hrad, zboření velitelství klanu a Patrikovo vaření

Dozvěděli jsme se od hráčů nepřítele, že je zcela zásadní zbořit velitelství klanu, neboť pak se klan rozpadne a přestane existovat. Doposud jsme tuto taktiku neznali, ovšem jali jsme se ji otestovat a tak jsme vyslali útok na hráče konici, u něhož velitelství klanu stálo. Pochopitelně naprosto bez odporu byl hrad vypálen a velitelství klanu zbořeno. k našemu údivu klan AK i nadále existoval, ale to se během následujících 24 hodin mělo změnit. Chopil se toho totiž Patrik, a ačkoliv se zdálo, že je nepřítel již naprosto na kolenou, Patrik nenechal nic náhodě a rozeslal masivní a zcela devastující vlnu čistících útoků, které měla za následek okamžitý a velmi rychlý odliv hráčů z klanu AK. 

Kapitola 15 - kapytulace

Všem už tak nějak bylo jasné, že je válka u konce. Takže již zbývalo jen dořešit formální záležitosti a domluvit se na podmínkách kapitulace. Řekl bych, že velmi štědře jsme odměnili ve vzájemné dohodě znovuvzniklý klan Jezdci draka, který potahal za soupeře celou válku jak v době, kdy hráli samostatně, tak i po připojení do AK. Rovněž jsme velmi ocenili hru klanu Orion, který srdnatě bojoval do posledního dechu a skutečně velmi dlouho si budu pamatovat hrad hráče SrnazBrna, kde jsem proseděl celé odpoledne s JanouzHvězdy, která poctivě tahala obranu za své spoluhráče z Orionu. Kdyby si tak jen vzal příklad konici a spol z takovéhoto přístupu. Se všemi klany na serveru jsme se nakonec domluvili na mírovém dohrání věku a spravedlivém rozdělení ZD s jedinou výjimkou a to tedy s tím, co zbylo nebo respektive nezbylo z klanu AK. Tím jak je opustila aktivní a tahající část, která se vrátila do svých původních klanů, tak v AK zbyli už jen pomocné síly z s4, nejbližší hráči koniciho a pak pár plebů s vypálenými nebo neotevřenými hrady. Doteď týpci nekapitulovali a údajně plánují, že nám budou pálit naše vesnice (hrajeme za ČB) ze žlutých portálů, jako to bývá zvykem v jiných válkách. Tak jsme moc zvědavi jak se jim bude dařit. My si teď jdeme zkusit Kúčka a farmení SKH za ČB. Je to něco, co nikdo z nás dřív pořádně nezkoušel, takže to bude jistě nová zajímavá zkušenost.

Epilog

Řekl bych, že jsme si to celkově docela hezky užili. S Aťkou jsme dlouho básnili o tom, jak bychom si rádi zahráli v podobné All star team sestavě, v jaké jsme se sešli teď. Bez nadsázky a nějaké zbytečné skromnosti se tu sešla skutečná elita z hlediska skillu, tahačských a organizačních schopností, strategického myšlení, která disponovala těmi nejlepšími mágy s maximálně dobrou výbavou, bohatými zkušenostmi z válek a konečně taky i pozitivním přístupem a týmových duchem. Kdo ví, zda se nám ještě někdy poštěstí si takto zahrát všichni společně. Z našich původních klanů jsme byli zvyklí, že každý z nás je ta jedna vůdčí osobnost, co určuje směr. Teď nás takových bylo 10. Vskutku unikátní zkušenost. 

Pochopitelně jsme měli od začátku obavy, zda nám bude soupeř stačit a zda si vůbec nějakou válku užijeme. Naštěstí to zejména Pavel s hyppem a dalšími hráči klanu Jezdci draka bravurně potahali a svým přičiněním nám dopřáli důstojnou, zajímavou a naplňující zábavu. Za to jim patří náš obrovský dík a respekt. Stejně tak klanu Orion, který sice nepřišel do styku s nějvětšími událostmi války, ale svou vytrvalostí výrazně přispěl ke vzdoru obránců. Jedinou, bohužel dost výraznou kaňkou na všem byl konici a jeho parta kamarádů z s4 v čele s Teky. Jednak se konicimu nepodařilo zdaleka zachytit začátek věku, své nezdary neustále svaloval na ostatní klany, které údajně nepřispěly dostatečně k obraně serveru a co je nejhorší tak společně s Teky o nás šířili absolutně hnusnou, špinavou a nechutnou propagandu, jací že jsme podvodníci a hekři. Bylo mi z toho opravdu až smutno chvílemi, že toho je někdo schopný, ačkoliv jsme si přišli jen v klidu zahrát a musíme za to snášet takové sviňárny. Častovali nás nejhrubějšími nadávkami, tvrdili že používáme multiny, že se logujeme na jejich hráče, že arcíka místo nás zabil sám Pletron… no bylo toho hodně. Zažil jsem v minulosti války, které byly vyhrocené a plné hádek. Ale také války, kde obě strany po celou dobu měly k sobě vzájemný respekt, uměly ocenit hru soupeře a vycházely spolu dobře. Bohužel zde to nevyšlo. Je to velká škoda a háže to zbytečný stín na onu velmi pěknou hru ostatních klanů zapojených do války, díky kterým budeme mít aspoň něco dobrého, na co vzpomínat.

O tom, že tento věk bude válečný, jsme věděli už na konci toho minulého, jelikož nám Valyrie o svém záměru přijít si zaválčit řekla v poměrně velkém předstihu. Měli jsme tedy poměrně dost času na přípravu, alespoň v takovém rozsahu, které nám dovolily probíhající prázdniny.

Bohužel na začátku věku se ukázalo, že s většinou těch, se kterými jsme byli na obraně serveru domluveni, nemůžeme počítat. Nepříteli se rovněž podařilo plně obsadit ČB, naší straně se nepovedlo obsadit ani jedno místo. Už asi druhý den věku se sešlo 10 černých bratrů (nakonec jich bylo 11), kteří měli navíc podporu lidského klanu (v něm bylo nakonec přes 25 lidí). Obrana serveru tak nevypadala vůbec dobře, jelikož vypadalo, že obránců serveru bude dokonce méně než útočníků.

Za JD jsme se však drželi plánu, který jsme si domluvili už na konci minulého věku, a to takového, že k obraně serveru přispějeme arciďáblem, kterého získáme za rychlé splnění KÚ. To se nám nakonec povedlo, celé KÚ se nám podařilo splnit za 12 dní, kdy jsme byli schopni splnit klidně i 3 úkoly za den.

V průběhu naší cesty na konec ostrova se však udála zásadní věc, kdy ČB vědomo si naší neutěšené situace s nedostatkem obránců vyhlásilo, že žádný z klanů, který se nebude účastnit obrany serveru, nemá nárok na lov ZD a navštěvování oltáře. Díky tomu se mimo JD, AK a Orionu rozhodly server bránit i další klany, počet obránců tak narostl přibližně na 50, i když ne všichni byli nakonec aktivní jak by bylo potřeba.

Ještě během naší cesty KÚ se začalo plánovat kdy by bylo vhodné otevřít hrady a vyrazit do boje. Uvědomovali jsme si totiž, že ČB sílí každým dnem. Zde vidím jeden z důvodů, proč válka dopadla tak, jak dopadla. Otevření nám trvalo dost dlouho a nemalá část hráčů (přibližně 20 %) nakonec vůbec neotevřela. Kluci z ČB také pravidelně navštěvovali obřiště, díky tomu měli velkou zásobu vyvolání a ohnivých holí, což byl důležitý aspekt, se kterým jsme v boji museli počítat a rozhodně to naši situaci neulehčovalo. Jednou jsme s ČB svedli na obřišti poměrně velkou bitvu, nicméně byli jsme ještě rozděleni na dva klany, takže koordinace byla značně složitá, projevila se navíc síla černých jednotek, především pak střelců, bitva se tak docela proměnila v masakr našich zbrojnošů, ale alespoň jsme ČB zabránili v nasyslení dalších holí.

Naše otevření nebylo příliš ideální, vzhledem k nedostatku klíčků a tomu, že jsme byli entita 5 klanů, jsme postupně začali otevírat už odpoledne. I když toto řešení nebylo ideální, jiná možnost bohužel nebyla. Jako první cíle útoku jsme vybrali Snejkse a Berserka. Nakonec jsme poslali s dopadem na 22:00 a 22:15. Původně jsme chtěli útočit před půlnocí, aby ČB mělo co nejméně času na zareagování, ale všimli jsme si, že ČB zrovna poslalo část svých jednotek pryč. Tento krok se nakonec ukázal jako chybný, protože jsme se jednat potýkali s nedostatkem otevřených hráčů, za druhé nás Snejks vybkoval vyvoláním prasátek, naše jednotky tedy nedopadly. U Berserka jsme toho pobourali velmi málo, u Snejkse se nám pak podařilo ráno ztornádovat pár jednotek. Co však do značné míry předurčilo, jaký bude průběh celé války byl velmi dobře udělaný útok na majitele arciho, kdy ČB využilo toho, že arci byl pryč a poslalo přes veliký výsadek s cílem zablokovat Sakramentosův portál, aby arci spadl na druhou stranu mapy, kde čekalo ČB se svými silnými čaroději a spotřebáky se spoustou ohnivých holí. 

Jejich záměr jsem však málem překazil, jelikož ranních 15 minut, než se měl v 6:15 vrátit arci mi dalo dost času na to, abych v hradu vyboural místo, kam se arci mohl vrátit. Nicméně to by nebyla Valyrie, aby nás nějak nepřevezla, ale byla to především moje hloupost, kdy jsem si nezkontroloval co nesou jednotky, které blokovaly portál. Tyto jednotky s sebou měli i pár vyvolání prasat, které ve správný okamžik použili a vyplnili mezery v hradním prostoru. Samotný arci rychle padnul pod náporem čarodějů a holí. V následující bitvě jsme sice až na jednoho hrdinu a pár jednotek, co odletěly dřív, pobili vše co ČB poslalo, nicméně i naše ztráty byly velké.

Následujících pár dní už bylo jen prodlužování neodvratitelného. Pustil se do nás i klan lidských spojenců ČB, což nám dělalo celkem problémy. Často jsme toho na obranu poslali zbytečně moc, takže nám to pak chybělo v útoku. Tady se bohužel projevila velká nedisciplinovanost velké části členů ze spojeneckých klanů, kdy tito hráči i přes upozornění neměli opevněné hrady a co víc, mnoho z nich mělo i cestu skrz hrad. Mě osobně tohle stálo poměrně dost nervů, jelikož obrana takovýchto hradů je dost frustrující, zvlášť když měl majitel postavené například jen 3-4 kasárny. Párkrát jsme vzali stečí další hrady ČB, nicméně neměli jsme už dostatečnou sílu na to vytvořit si soustavný tlak potřebný ke zničení celého hradu. ČB už bylo dobře opevněné a u nás se čím dál tím víc projevoval nedostatek jednotek, které bychom mohli poslat do útoku.

Pod tíhou těchto událostí se nakonec většina spojeneckých klanů rozhodla kapitulovat, přičemž jim byly dopřány velmi nadstandardní podmínky. Část hráčů se rozhodla dále bojovat ze žlutých portálů.

Celkově hodnotím věk jako povedený, stálo to sice hodně nervů, ranního vstávání a upřednostňování PH před psaním diplomky, ale poznali jsme se se spoustou nových lidí. A věřím, že jsme si z tohoto věku něco vzali a posunuli naše umění PH zase o kus dál.